Zajímá tě, co se děje na fakultě?
Chceš víc, než jen proplouvat studiem?
Chceš konečně pořádně poznat město, ve kterém studuješ?
Co třeba vyzkoušet nějakou zajímavou stáž ve firmě nebo studijní pobyt v zahraničí?
No upcoming event for this category

Uplatnění? No problem!

 

Jaké je uplatnění strojních inženýrů ve srovnání s vysokoškoláky z jiných oborů? Jaké jsou vyhlídky nalézt pozici co nejdříve po absolutoriu? A jaké jsou perspektivy platového růstu a rizika časté změny zaměstnání? Tyto otázky si asi klade většina studentů FSI, přinejmenším v době, kdy ukončují své studium a chystají se najít své první zaměstnání. Přinášíme proto stručné odpovědi na základě srovnání veřejně dostupných dat a žebříčků. První z řady článků bude dvojdílný a shrne to nejzákladnější, na něj navážou už podrobněji zaměřené texty věnující se jednotlivým aspektům celé problematiky.

Na úvod je třeba zdůraznit, že se v médiích a v oficiálních přehledech uvádí téměř výlučně tzv. hrubá mzda, která je zakotvena v pracovní smlouvě. Nepředstavuje náklady zaměstnavatele na odměňování pracovníka (ty jsou o 34 % vyšší) a je vyšší (o 11% za zdravotní a sociální pojištění a 15 % zálohu na daň z příjmu) než tzv. mzda čistá, která odchází zaměstnanci na účet. Zmíníme-li tzv. průměrnou mzdu, která za první čtvrtletí roku 2012 činí 24.126,- Kč, pak zašle Vám zaměstnavatel za odpracovaný měsíc na účet přibližně 18.682,- Kč. Je ale nutné upozornit, že logika konstrukce průměru – jistě všem matematikou poznamenaným strojařům známá – je taková, že průměrné výše mezd dosahuje jen asi 1/3 zaměstnanců. Navíc tento ukazatel v sobě zahrnuje i takové položky, jako jsou odměny, prémie a příplatky, které zaměstnavatelé vyplácí zpravidla nepravidelně a v závislosti na dobře vykonané práci.

Dobrá zpráva pro strojaře je, že už jen díky absolvování VŠ mají šanci pobírat vyšší než průměrné ohodnocení. Ve srovnání s lidmi s maturitou totiž vysokoškoláci vydělávají o více než 30 % vyšší mzdu. Špatná zpráva je, že tento trend se může změnit; tzv. masifikace terciárního vzdělávání má totiž v posledních letech za následek to, že se podíl vysokoškoláků výrazně zvyšuje, a tedy roste i konkurence o místa na pracovním trhu mezi absolventy. Zaměstnavatelé tak mají snazší výběr a – u některých profesí – nemusí nabízet tolik, kolik bylo zvykem. Ekonomická krize navíc výrazně komplikuje absolventům vyhlídky pro nalezení zaměstnání, zvlášť nemají-li za sebou zkušenosti – jak tomu bohužel často bývá; například ve Španělsku je dnes mezi mladými lidmi do 25 let přes 40 % nezaměstnaných. Univerzitní vzdělání už tam přitom přestalo být dostatečnou zárukou uplatnění na domácím pracovním trhu, pomáhá ale stále – těm odvážnějším a jazykově vybaveným – hledat práci v cizině.

V ČR zatím situace není tak kritická, ale u mnoha VŠ oborů už je dnes složité najít uplatnění. Strojaři mají v tomto ohledu velkou výhodu, a je po nich značná poptávka mezi zaměstnavateli. To se odráží nejen v relativně krátké době hledání práce, ale i ve vyšším ohodnocení oproti jiným oborům (například absolventi práv usilující o vstup do advokacie musí po skončení školy strávit několik let coby tzv. koncipienti, a to zpravidla za velmi nízké podprůměrné mzdy; podobně jsou na tom i lékaři, jejichž nástupní platy např. v nemocnicích jsou často limitovány tabulkami a rostou významně až po několika letech). Dobrým ukazatelem zájmu o absolventy FSI může být srovnání počtů nezaměstnaných absolventů VŠ: ke konci loňského roku evidovaly úřady práce celkem asi 4 tisíce takových případů, přičemž strojaři tvořili zhruba 2,5 %. Oproti nim například ekonomové byli zastoupeni zhruba desetinásobně a učitelé tvořili asi 10 % celkového počtu.


OP VK Budoucnost technických oborů, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0032
Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.