Zajímá tě, co se děje na fakultě?
Chceš víc, než jen proplouvat studiem?
Chceš konečně pořádně poznat město, ve kterém studuješ?
Co třeba vyzkoušet nějakou zajímavou stáž ve firmě nebo studijní pobyt v zahraničí?
No upcoming event for this category

Kudy vede cesta na jednu z nejprestižnějších škol světa? - Rozhovor s Lukasem Durdinou str.2

 

Škola hotová a co dál?

 

Jak se dostat na školu jako je ETH (Eidgenössische Technische Hochschule) v Curychu?

 Každý absolvent po státnicích řeší co a jak dál, jak jsi to měl ty?

Měl jsem podanou přihlášku na doktorské studium na FSI, kde jsem mohl pokračovat dál v započatém výzkumu a dalších výzkumech. FSI a svému pracovišti jsem vděčný, ale měl jsem tehdy pocit, že bych měl jít ještě pracovat někam jinam, na zkušenou. Na Erasmu jsem do té doby nebyl, navíc jsem oproti ostatním mladší, tak jsem chtěl zkusit, jak to funguje v zahraničí. Hledal jsem různé nabídky a objevil jsem webu univerzity ETH projekt, který se věnuje výzkumu plynných emisí a pevných částic leteckých motorů. A moje první reakce byla „wow, to je to co bych chtěl.

Musel jsi dělat nějaké přijímačky?

Vypadalo to prakticky jako pracovní pohovor. Poslal sem jim kopie všech svých diplomů a vysvědčení a také doporučující dopisy od svých vedoucích, což mělo myslím velkou váhu. No a nakonec proběhl telefonický pohovor s mým současným šéfem. Představil mi jejich výzkum a potom se ptal na mé zkušenosti a výzkum, který jsem dělal na VUT. Hledal někoho, kdo má výborné akademické výsledky a zároveň má už i zkušenosti s prací v laboratořích, respektive praxi z vývoje. Někoho, kdo není jen teoretik, ale umí i pracovat rukama. Nakonec samozřejmě také kontaktoval univerzitu, kde se mi dostalo plné podpory od pana docenta Jana Jedelského a pana prof. Miroslava Jíchy, za což jim chci ještě jednou poděkovat a mrzí mě, že jsem asi zklamal jejich očekávání, že zůstanu po magisterském studiu u nich na ústavu.

Jaký byl počet zájemců o tuto práci, a jak dlouho trval výběr?

Z mého pohledu docela dost, více než 20 přihlášek v prvním kole. A výběr trval necelé 3 měsíce. V druhém kole jsme byli tuším už jen tři. Mně hodně pomohla i znalost němčiny, kterou jsem získal na střední škole.

Proč zrovna ETH (Eidgenössische Technische Hochschule) v Curychu?

ETH je jednoznačně jedna z nelepších škol na světě a v Evropě je číslo jedna ve výzkumu. Byl jsem v létě v Curychu navštívit kamaráda, který tam byl na stáži, a jak jsem viděl tu školu a zjistil si víc o její prestiži, tak jsem si říkal, že by bylo docela fajn, kdyby mě tam vybrali. I to mi potom pomohlo s konečným rozhodováním.

Jaké jsou v Curychu náklady na život?

Curych je myslím považován za nejdražší město na světě, ale jako doktorand tam můžeš v pohodě fungovat. Abych byl přesnější, tak doktorandi v technických vědách většinou mají stipendia. Doktorandi z humanitních věd ale musí být minimálně na pozici asistenta, aby se uživili.

Srovnání platu tam a platu v Česku je těžké. Moje kupní síla je ale o mnoho větší než by byla v Česku. I přes vysoké běžné náklady bych byl schopný si za měsíc ušetřit víc, než bych si tady vydělal.   

Takže jsi doktorandem a zaměstnancem univerzity?

Ano, jsem studentem doktorského studia na ETH a k tomu ještě zaměstnancem výzkumného ústavu, který se jmenuje EMPA. To byl původně výzkumný ústav pro stavební materiály, jako beton, železné konstrukce. Dalo by se to přirovnat ke studiu na FSI a do toho mít celý úvazek u NeTME nebo CEITEC. Takže já mám pouze tento úvazek a žádné další stipendium, jak tomu bývá tady.

Jaké byly začátky v novém působišti, v nové škole?

Ono to bylo všechno celkem narychlo. Koncem srpna mě vybrali a odjel jsem už začátkem září, takže od přijetí k vycestování to bylo jen 14 dní. Během těch dvou týdnů jsem musel ukončit práce v laboratoři, předat své poznatky a pak samozřejmě i vyřídit formality z hlediska vycestování do zahraničí. Po příjezdu do Curychu jsem ani neměl ubytování a musel jsem bydlet v hotelu. Ten mi naštěstí více než z poloviny pomáhalo zaplatit naše oddělení. Začínal semestr a tak nebylo snadné si hned najít nějaké bydlení.

V Curychu nemají koleje, jako má VUT, a jediná finančně přijatelná možnost je tam spolubydlení. Studenti bydlí na bytech, ale lze využít i organizace VOKO, která vlastní nějaké byty a domy. Byt je většinou pro 8 lidí, přičemž ale každý má svůj vlastní pokoj. Na tom mě ještě fascinuje to, že ten byt nebo dům funguje jako jedna komunita. Když někdo odejde a chce přijít někdo nový, tak se vysloveně uspořádá konkurz, aby si ostatní mohli vybrat někoho, koho mezi sebou chtějí, kdo je jim sympatický. Při výběru mají nájemníci poslední slovo. Nejsou tam ani žádné kontroly ze strany té organizace, takže je možné nechat u sebe přespat návštěvu, samozřejmě pokud to nevadí ostatním.

 Protože se ale za poslední roky počet studentů na ETH skoro zdvojnásobil, staví univerzita něco jako naše koleje. V podstatě jde ale o panelák, kde každý má svůj vlastní malý byt. Někde jsem četl, že by tam měly vycházet pokoje 20m2 za 550 franků. Což je srovnatelné s cenou, kterou platím já v bytě.

Abych se ale vrátil k původní otázce, tak první tři měsíce jsem si prakticky hledal ubytování. S tím mi pomohla i brožurka PHD survival guide, kterou tam každému nově příchozímu dávají. Navíc tam funguje Akademické sdružení ETH, jde o akademické sdružení doktorandů a post-doktorandů a ti pořádají různé společenské akce.

Jaké je na ETH složení studentů? Mám na mysli, kolik jich je ze zahraničí?

Přibližně 60% studentů je ze zahraničí. Trend je takový, že Švýcaři na doktorském studiu pokračují čím dál méně.

Čím je ten úbytek způsobený? Chybí jim motivace, jinde jsou lépe finančně ohodnoceni?

Mají ve studentech ze zahraničí velkou konkurenci. Hlavně zahraniční doktorandi jsou silně motivovaní a bývají to výborní kandidáti s výzkumnými výsledky. Švýcarští studenti ETH se pak spíše orientují na praxi. Je těžké říct, čím to je, ale čím dál víc doktorandů přichází ze zahraničí, hlavně Asie. Hodně studentů je tam z Číny, Taiwanu, Japonska. Například můj šéf je Číňan.

Kolik vás je v týmu a jaké má složení?

Momentálně je nás asi 11 a Švýcara tam máme jediného. Jsme takový mezinárodní mix.

Potkal jsi tam už někoho dalšího z Česka?

Na jednom vedlejším oddělení je holka z Česka. Dokonce původně taky z VUT, kde dělala na stavebce bakaláře, pak šla na inženýrské studium do Dánska a teď pracuje na inženýrské pozici v jedné firmě, která vznikla odloučením jednoho výzkumného týmu od ETH.

To je další z důležitých aspektů ETH, že je tam hodně malých firem, které vznikly jako Spin-off od nějakých výzkumných skupin, že si založily malou firmu. Je tam skvělá podpora podnikání malých firem, Start-UPů. Je tam hodně seminářů na podporu Start-up firem. Podobně jako u nás Technologický inkubátor. Dokonce je tam teď soutěž, kterou když vyhraješ, tak dostaneš v přepočtu zhruba 4,5 mil. Kč na rok a půl na svůj Start-up. Například jedna firma tam každou sobotu pořádá seminář o byznysu, o tom, jak začít podnikat, o osobních financích apod. Pro studenty je to zdarma a doktorandi to mají za malý poplatek.

Co se mi líbí  je, že se ETH začíná více zajímat o volnočasové aktivity svých studentů. Není to taková „fabrika na studenty“, kdy ráno student přijde, je začátek výuky, konec výuky a škola se zavře. ETH se spíš snaží vytvořit komunitu.

Například ETH má vlastní zahradu, kde se pěstuje zelenina, ovoce a studenti tam o víkendech pracují a pak si můžou část vzít pro svoji potřebu, pokud s něčím pomůžou. Je to prostor, kde člověk může na chvilku vypnout od svých výzkumných problémů, ale stále se potkávat s ostatními.

Rozhovor pokračuje na další straně.


 


OP VK Budoucnost technických oborů, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0032
Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.