Zajímá tě, co se děje na fakultě?
Chceš víc, než jen proplouvat studiem?
Chceš konečně pořádně poznat město, ve kterém studuješ?
Co třeba vyzkoušet nějakou zajímavou stáž ve firmě nebo studijní pobyt v zahraničí?
No upcoming event for this category

Proděkan doc. Jiří Hlinka

 

 

proděkan pro vnější vztahy a spolupráci s průmyslem

doc. Ing. Jiří Hlinka, Ph.D.

doc. Jiří Hlinka

Studoval v Brně na průmyslovce Sokolská, z ní pak jeho cesta směřovala přímo na FSI. Střední školu hodnotí jako vynikající základ jak pro studium na FSI, tak výbornou přípravu pro praktický život co se týče průpravy v technickém kreslení, návrzích a výpočtech. Studium na FSI ho bavilo, hlavně ve vyšších ročnících, kdy se dostával více ke strojařině a konstrukci a získával možnost vytvářet své návrhy.

Specializuje se na analýzy bezpečnosti a spolehlivosti soustav letadel (např. analýzy elektrických soustav nebo přístrojového vybavení pro letadla vyráběná domácím průmyslem, např. letoun VUT100 nebo EV-55). Účastnil se také projektů, které vzešly přímo z leteckého ústavu (letoun VUT 001 Marabu, v poslední době projekt elektricky poháněného letounu VUT 051 RAY). Mimoto i množství projektů, které vzešly z průmyslu nebo od evropských partnerských organizací. V minulosti také dělal tajemníka leteckého ústavu.

Je rodákem z Brna. V dětství měl spousty vysněných profesí od archeologa až po pilota, poměrně rychle si ale díky zázemí v rodině strojařů začal vysnívat profese konstruktérské. To se mu podařilo a své sny si plní přímo na fakultě, navíc v oblasti letadel, která je mu velmi blízká. Koníček, který mu zabírá nejvíc času, je sportovní létání.

 

Jaké důvody Vás vedly k přijetí funkce proděkana? 

Oslovil mě pan doc. Katolický, jehož činnost a působení jsem měl možnost už předtím sledovat v rámci akademického senátu. Myslím si, že je to člověk, který se bude snažit pracovat pro fakultu a posunout ji někam dál. Já sám jsem za své působení na domovském ústavu získal zkušenosti, z nichž některé by se daly zužitkovat i na jiných ústavech. V rámci leteckého ústavu jsme myslím docela silní i navenek v oblasti evropských projektů a spolupráce se zahraničními univerzitami. To bych rád přenesl i na úroveň celé fakulty a rád bych se tímto způsobem podílel na tom, jak bude fakulta v budoucnu fungovat.


Jak hodnotíte působení svého předchůdce ve funkci proděkana, čeho si vážíte na jeho činnosti, co byste chtěl posunout?

Mám pocit, že máme docela dobré jméno jako fakulta na domácím poli, tady v České republice. Pořádají se akce, které propojují nebo se snaží přilákat průmyslové partnery k nám na fakultu, jako Den firem a podobně, a to včetně doprovodných akcí, které vytváří jakési fórum pro setkávání firemních zástupců a manažerů z různých firem. Myslím si, že by bylo dobré dál tyto aktivity rozvíjet. Mám za to, že je to dobrý počin, který by si zasloužil nějaké pokračování.
Už pan Katolický ve svém programu hodně akcentoval otevírání fakulty do zahraničí. Já si myslím, že otevírání hlavně směrem ke spolupráci v Evropě je pro nás hodně důležité. Daly by se tam najít ještě nějaké rezervy, které by nám umožnily za prvé větší rozmach výuky v anglickém jazyce tady na fakultě a za druhé větší míru účasti našich pracovišť na projektech vědy a výzkumu spolu se zahraničními, zejména evropskými institucemi.

 

Jaký bude Váš první krok ve funkci proděkana?

Myslím si, že jako první se budu snažit o to, abychom v souladu se zmiňovaným otevíráním do zahraničí našli způsob, jak přinést informace o výzvách pro oblast evropských projektů směrem k fakultním pracovištím. Teď aktuálně se rozjel nový program pro vědu a výzkum na evropské úrovni s názvem Horizon 2020. Bylo by dobré, kdybychom se pokusili najít nějaké informační kanály, které by uceleně zprostředkovaly směrem k pracovištím na naší fakultě informace o různých výzvách nebo i informace o připravovaných projektech ze strany evropských firem.

Potom, v dlouhodobějším výhledu, to bude snaha o naši účast v asociacích nebo v akademických a akademicko-průmyslových platformách, které řeší směřování vývoje na evropské úrovni. Vím, že existují, třeba pro oblast letectví je několik organizací, které se scházejí například jednou ročně, a na základě práce těchto organizací vznikla celá řada návrhů projektů, ve kterých se uplatnila široká škála partnerů z Evropy, a mělo to potom velký pozitivní efekt v tom, že se dokázaly najít jak od velkých firem, tak i z úrovně evropské komise prostředky pro realizaci některých zajímavých vědeckovýzkumných projektů.

Ve výukové oblasti si myslím, že bychom měli hledat cesty k tomu, abychom posílili a rozšířili počet předmětů, které vyučujeme v angličtině a nabízeli skutečně ucelenou výuku různých oborů v anglickém jazyce. Tady myslím nabídka pro studenty ještě není tak široká, jak by mohla být. Vzhledem k tomu, že nám trvale klesají počty domácích studentů (v České republice), tak by to mohla být cesta, jak zachovat počty studentů u nás na fakultě. A mohl by to být i způsob, jak bychom se dokázali víc zviditelnit díky výchově studentů z jiných evropských zemí. Zatím to bylo omezené hlavně na programy Erasmus. Myslím si však, že je tady prostor pro rozšíření.

 

Jaká je vaše představa o tom, co by mohlo být hotovo za rok? Jaká je vaše vize fungování FSI na konci mandátu za čtyři roky?

Příští rok bych chtěl mít hotovo to, co jsem říkal na začátku, nějaký vylepšený informační systém, který by uceleně informoval pracoviště o potenciálních možnostech pro zapojení se do evropských aktivit. Byl bych rád, kdybychom si taky aktualizovali prezentační informace o fakultě. Vím, že existuje spousta různých prezentačních materiálů, které byly v minulosti udělané, ale rád bych, abychom si to nějakým způsobem ujednotili a abychom měli jednotné prezentační materiály, které budou zviditelňovat fakultu. Když budou prezentační materiály jednotnější, tak snad budou vidět častěji a vstoupí víc do povědomí lidí. Mluvím o prezentacích fakulty. Nebudu nutit ústavům jednotné formáty, to v žádném případě.

Za čtyři roky budu rád, když tady na fakultě budu potkávat víc lidí, kteří budou komunikovat anglicky (myslím teď zejména studenty). Dále budu rád, když budeme při diskuzích o zapojení do projektů VaV a průmyslové spolupráce schopni prezentovat odkazy nejenom na české průmyslové partnery (ale samozřejmě i na ně), ale také množství odkazů na zahraniční partnery. Tak, abychom byli chápáni jako univerzita evropského (a světového) formátu. Což se samozřejmě může podařit pouze do určité míry.


Jak se vám podaří skloubit práci proděkana s vaší současnou činností? Odrazí se to na omezení dosavadní práce/výuky/zapojení na projektech?

Budu se to snažit skloubit tak, abych nezanedbával povinnosti proděkana, rozhodně. Je pravda, že zapojení do výuky a projektů nějaké existuje, jsem zapojen do více projektů u nás na ústavu, ale na druhou stranu zapojení do projektů nemusí být vždycky striktně konstantní a může být stoupající a klesající. Myslím, že to půjde skloubit. Všichni proděkani mají nějaké zázemí, svoje ústavy, výuku a projekty, ze kterých odcházejí do proděkanské funkce a asi by nebylo dobré, aby byli úplně odtrženi od projektů a další činnosti ústavů, alespoň jim to dokáže zajistit nějakou zpětnou vazbu, jestli se na úrovni fakulty děje všechno tak jak má. Takže se pokusím to nějakým způsobem sladit a slibuju, že udělám všechno pro to, abych nezanedbával povinnosti proděkana.

Rozhovory s dalšími proděkany naleznete pod odkazy níže:

Ing. Josef Bednář, Ph.D.doc. Ing. Vladimír Fuis, Ph.D. a prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D.


OP VK Budoucnost technických oborů, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0032
Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.