Zajímá tě, co se děje na fakultě?
Chceš víc, než jen proplouvat studiem?
Chceš konečně pořádně poznat město, ve kterém studuješ?
Co třeba vyzkoušet nějakou zajímavou stáž ve firmě nebo studijní pobyt v zahraničí?
No upcoming event for this category

Rozhovor s bývalým děkanem FSI prof. Doupovcem

zdroj: www.fme.vutbr.cz

Prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr. h. c.

(zdroj foto:  www.prumysl.cz)

Vážený pane děkane, právě končí Vaše osmileté působení na FSI ve funkci děkana. Jsme rádi, že jste si v tomto jistě hektickém čase našel prostor na náš rozhovor. V úvodu se vraťme na začátek Vašeho působení na FSI ve funkci děkana. Jaké byly při nástupu do funkce Vaše hlavní cíle, Vaše představy, jaká má fakulta být, jaký má být její další vývoj?

Mým hlavním cílem před 8 lety bylo dosáhnout toho, aby byla FSI všeobecně vnímána jako prestižní strojní fakulta v České republice, která snese srovnání se špičkovými vzdělávacími institucemi obdobného zaměření v Evropě. Hlavním prostředkem k dosažení tohoto cíle bylo podstatné zvýšení výkonů v oblastech vědy, výzkumu a spolupráce s průmyslem. Zároveň jsem se snažil o to, aby byla fakulta atraktivní pro studenty, protože právě studenti jsou naši zákazníci a potenciální kolegové.

Mohl byste nám poskytnout srovnání; FSI v roce 2005 a FSI v roce 2014?

V roce 2005 jsem na různých prezentacích říkal, že FSI je nejvyšší strojní fakultou v České republice. Při pohledu na současný stav budovy A1 je každému jasné, že nyní to děkan říkat nemůže. Nejsme sice fakultou nejvyšší, během několika posledních let jsme však většinou byli nejlepší strojní fakultou ČR v žebříčku Hospodářských novin (až na pár výjimek, kdy jsme nechali vyhrát spřátelenou pražskou fakultu). Zhruba řečeno, svému nástupci předávám fakultu úplně jinou, než byla před 8 lety. Nyní několik příkladů konkrétněji:

  • V roce 2005 jsme přecházeli na strukturované studium. Nyní již všichni studenti FSI musí projít bakalářským studiem.
  • Fakulta je více otevřená mezinárodnímu srovnání, trvale roste počet studentů vyjíždějících do zahraničí a naopak počet zahraničních studentů na FSI.
  • Velkou část administrativy (např. zkušební zprávy, papírové indexy, přípravu akreditací) jsme převedli na informační systém. Na druhou stranu, byrokracie a vyplňování různých formulářů narůstá v jiných oblastech….
  • Naprostá většina pracovišť je zapojena buď do projektu CEITEC, nebo do projektu NETME.
  • Projekt NETME CENTRE se stal motorem růstu výzkumu a spolupráce s průmyslem na FSI.
  • Vznikají úspěšné studentské projekty, např. Formule Student.
  • Před 8 lety nebylo běžné, aby všichni uchazeči o habilitaci měli kvalitní publikace v impaktovaných časopisech. Nyní se tyto publikace stávají standardem i u absolventů doktorského studia.
  • Prosazení komplexní rekonstrukce areálu fakulty, která byla zahájena v roce 2013.

Jak se za toto období změnili studenti FSI?

Řada mých kolegů si stěžuje, že jsou studenti čím dál horší (podobné stesky na línou mládež však měli i starořečtí filozofové před více než 2 000 lety). Já si to nemyslím. Ze své zkušenosti profesora, který každý semestr zkouší cca 180 studentů, mohu konstatovat, že se za těch 8 let studenti v zásadě nezměnili. Procento špičkových studentů je na naší fakultě dlouhodobě konstantní. Svědčí o tom mimo jiné neklesající počet studentů, které jsem vzal za hodnocení „A“ u zkoušky z matematiky na výlet na střechu výškové budovy A1 (tuto odměnu již studentům můj nástupce nabídnout nemůže). Studenti naší fakulty jsou rovněž velmi dobře motivováni a dovoluji si tvrdit, že naprostou většinu z nich studium oboru baví. Toto konstatování mám rovněž podepřeno řadou neformálních setkání se svými studenty, které jsem měl příležitost poznat i mimo posluchárny. Snad jediná výraznější změna,
které jsem si všiml: zdá se mi, že na naší fakultě v posledních letech nebezpečně narůstá počet tzv.
aquaholiků (tj. studentů závislých na častém popíjení vody z plastových lahví, které musí nosit
neustále s sebou).

Co považujete za Váš největší úspěch v pozici děkana?

To musí zhodnotit někdo jiný. Mé eventuální úspěchy jsou však v první řadě výsledkem práce mých skvělých kolegů a spolupracovníků. Mezi ně počítám především proděkany, tajemníka, ředitele ústavů, akademické pracovníky ústavů, administrativní aparát fakulty a rovněž studenty FSI. Využívám této příležitosti, abych všem výše uvedeným upřímně poděkoval za spolupráci a podporu. Bez nich bych nedosáhl vůbec ničeho.


Kde zůstává prostor pro další rozvoj fakulty?

Je to především mezinárodní pozice fakulty: více zahraničních studentů (nejen z východu), více mezinárodních studijních programů, každý ústav by měl mít hostující profesory ze zahraničí, každý doktorand by měl standardně strávit minimálně semestr v zahraničí atd. Abychom přitáhli zahraniční studenty, tak bude zřejmě potřeba začít trvale provozovat ucelenou nabídku bakalářského a magisterského studia v angličtině (i pro domácí studenty). Toto je běžné na renomovaných univerzitách v zahraničí a jedině tak se stane naše fakulta konkurenceschopnou na evropském vzdělávacím trhu. Další prostor pro rozvoj fakulty vidím v užší spolupráci aplikovaných věd (např. matematiky) s tradičními technickými obory. Právě v tomto propojení je naše fakulta unikátní a domnívám se, že této výhody dosud nevyužíváme dostatečně.

Udělal byste něco jinak?

Určitě bych udělal řadu věcí jinak: po bitvě je však každý generálem. Vám v tuto chvíli řeknu jedinou věc: více bych se věnoval hodnocení kvality výuky. V posledních letech jsme se totiž poněkud jednostranně zaměřili na růst výkonů ve vědě a výzkumu: toto přináší pracovníkům fakulty velmi slušné a nadstandardní příjmy. U řady pracovníků (a někdy i pracovišť) je pak výuka a studenti až na druhém místě. Toto by se mělo změnit. Větší pozornost bych rovněž věnoval vyhodnocování výsledků anonymní studentské ankety.


Ohlédněme se ještě za nedávno skončeným kalendářním rokem. Které události považujete v životě FSI v loňském roce za nejdůležitější?

Nebudu hovořit ani o novém experimentálním letounu, ani o vírové turbíně, ani o patentu pro holografický mikroskop ani o dalších výsledcích našich výzkumníků. Podle mého názoru bylo nejdůležitější událostí roku 2013 zahájení kompletní rekonstrukce areálu fakulty. To vidí úplně každý: výšková budova A1 je zvláštním způsobem „průhledná“, stěhování a dočasné prostorové omezení se dotklo většiny studentů i pracovníků fakulty. Doufám, že odměnou za všechny tyto nepříjemnosti bude za pár let nově zrekonstruovaný areál fakulty, který vytvoří našim studentům i zaměstnancům příjemné pracovní prostředí. Budeme mít nejmodernější areál ze všech strojních fakult v ČR.

V tomto období podávají středoškolští studenti své přihlášky na vysoké školy. Co byste jim při jejich výběru školy doporučil?

Pokud chtějí v životě zastávat zaměstnání, které je bude nejen bavit, ale i dobře živit, tak jim doporučuji, aby si podali přihlášku na naši Fakultu strojního inženýrství.


Nový děkan již brzy nastoupí do své funkce, co teď čeká Vás? Jaké bude Vaše další působení na fakultě?

Na fakultě budu nadále působit jako profesor matematiky. Kromě toho budu na úrovni VUT zastávat funkci prorektora pro studium a záležitosti studentů. Pro mě byla dosud výuka relaxací, která mi pomáhala odreagovat se od problémů spojených s výkonem akademických funkcí. Doufám, že tomu tak bude i nadále.

Co byste rád vzkázal svému nástupci?

V první řadě mu přeji, aby se fakulta úspěšně rozvíjela, aby byla atraktivní pro studenty i pro průmyslové partnery. Přeji mu dále, aby (podobně jako já) i on měl štěstí na dobré spolupracovníky. Přeji mu dobrou ruku při výběru ředitelů ústavů a členů vědecké rady fakulty. Přál bych si rovněž, aby byla fakulta ke studentům i zaměstnancům přívětivá (tím myslím dobré vzájemné vztahy mezi akademickými pracovníky i vstřícnost ke studentům). V akademickém prostředí neuznávám tzv. manažerské metody řízení, které se používají ve firmách. Doufám proto, že novému děkanovi vystačí „cesta mírného pokroku v mezích zákona“. Mám tím na mysli evoluční změny, které zachovávají stabilitu instituce v silně nestabilním vnějším prostředí.


Pane děkane, děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve Vašem dalším profesním i osobním životě.

 


OP VK Budoucnost technických oborů, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0032
Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.