Zajímá tě, co se děje na fakultě?
Chceš víc, než jen proplouvat studiem?
Chceš konečně pořádně poznat město, ve kterém studuješ?
Co třeba vyzkoušet nějakou zajímavou stáž ve firmě nebo studijní pobyt v zahraničí?
No upcoming event for this category

Od MERKURu k pneumobilu

 

Zapíšete-li se do navazujícího studia na Ústavu konstruování FSI VUT, pravděpodobně budete řadou věcí překvapeni. Například hned v prvním semestru vám dají do rukou stavebnici MERKUR a řeknou: sestrojte simulátor hydraulického ložiska a ověřte na něm Towerův experiment. Sestavíte si tým, vypracujete rešerši a pracovní postup a za tři týdny vás čeká první check point. Na konci semestru obhájíte svoji práci před odbornou komisí a dostanete známku. Ve vyšších ročnících budete podobným způsobem konstruovat 3D tiskárnu, vyrábět stativ pro skenovací systém ATOS nebo vymýšlet rám pro lehokolo. Že na takový přístup nejste zvyklí? Zvykejte si, v zaměstnání to jiné nebude.

O motivaci.

České vysoké školy se dnes nachází ve zvláštně rozporuplné situaci, do níž je staví nejen jim nadřízené ministerstvo, ale také všeobecný vývoj situace ve vzdělávání v zahraničí. Standardně byly tyto instituce financovány formou tzv. dotace na studenta (rozuměj na jeho výuku) z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V současné době se situace mění a vysoké školy jsou směřovány k tomu, aby svůj provoz financovaly z výsledků výzkumu a vývoje. Prostředků určených na výuku tak stále ubývá a počet výzkumných projektů roste. Výukové cíle vysokých škol se tím poněkud mění – do popředí se dostává otázka zapojení studentů do řešení projektů tak, aby z toho měli užitek oni sami i škola, kterou studují.

Ing. Koutný, prof.  Hartl a jejich kolegové z Ústavu konstruování se otázkou prakticky orientované výuky zabývají již řadu let. Postupně obohacovali navazující magisterské studium o praktické předměty a měnili jejich strukturu až do současné podoby, kdy každý z nich začíná několika bloky úvodních teoretických přednášek a pokračuje praktickou částí. „V okamžiku, kdy je ústav nucen řešit narůstající objem svých projektů, je problém získat dostatek kvalitních pracovníků. Proto se přímo nabízí spolupráce se studenty. Mají chuť, někteří. Mají originální myšlení. A pokud postavíme výuku tak, že vychází z reálně řešených výzkumných projektů ústavu, obohatíme tím i jejich studium.", říká prof. Hartl. 

O metodě.

 „Projektová výuka musí být na určitém stupni složitosti. Je tedy vhodnější spíše pro navazující magisterské studium. Studenti se nejprve setkají se simulovanými projekty, až poté se přechází k těm reálným, přičemž roste komplexita a náročnost zpracování.“, říká o koncepci praktické výuky prof. Hartl. „Požadavky, které u nás na studenty klademe, jsou poněkud odlišné. Nejprve vypracují analýzu problému, literární rešerši, Gantův diagram, stanoví si priority a pak si sami řídí časový harmonogram práce na projektu. Mají tedy naprostou svobodu a je jen na nich, jak s ní naloží.“ 

Hrátky s MERKURem. © Daniel Koutný

Je  zjevné, že je tato forma výuky poněkud náročnější než ta klasická (tzv. metoda chalk and talk) a to nejen pro studenty, ale také pro jejich pedagogy. „Každý rok sestavujeme nový soubor témat tak, aby navazoval na projekty řešené naším ústavem. V případě některých z nich je to však obtížné, pak jsme nuceni vymýšlet témata, která jsou úplně nová. Ke každému zadání zpracováváme podklady, které studenty vedou při jejich samostatné práci.“, dodává Ing. Koutný. 

O pneumobilech.

Už jste slyšeli o pneumobilech? Pravděpodobně ano. I na jejich vývoji se podíleli studenti v rámci prakticky zaměřených předmětů. Projekt byl zpracován na základě konkrétního požadavku firmy Bosch Rexroth a kromě akademické prestiže přinesl fakultě také sportovní úspěchy. Studenti se totiž zúčastnili mezinárodního závodu pneumobilů v Maďarsku a vyhráli zde cenu za nejlepšího ‚Nováčka soutěže‘. V současné době jsou vozítka umístěna v brněnském Technickém muzeu, kam si je můžete zajít prohlédnout.

Pneumobil na výletě v Maďarsku. © Daniel Koutný

Vedle výše zmíněných zůstává hlavním přínosem prakticky orientované výuky především to, že vychovává lépe uplatnitelné absolventy. Ti jsou schopni nejen kreativně a zodpovědně řešit úkoly, které jim byly zadány, ale zároveň výsledky své práce rozumně prezentovat a diskutovat. Nemluvě o tom, že v případě některých projektů navazují již během studia spolupráci s firmou, která je posléze zaměstná.  Tak jako jeden z členů týmu, jež se zabýval konstrukcí lehokola. Student toto téma dále rozpracoval ve své diplomové práci a spolupracoval přitom s uherskobrodskou firmou AZUB BIKE, která se posléze stala jeho zaměstnavatelem. Ukazuje se tedy, že kombinovat klasickou a projektově orientovanou výuku se vyplácí a má smysl tuto formu dále rozvíjet, přestože je náročnější na práci studentů i učitelů.


OP VK Budoucnost technických oborů, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0032
Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.