Zajímá tě, co se děje na fakultě?
Chceš víc, než jen proplouvat studiem?
Chceš konečně pořádně poznat město, ve kterém studuješ?
Co třeba vyzkoušet nějakou zajímavou stáž ve firmě nebo studijní pobyt v zahraničí?
No upcoming event for this category

Kandidát na děkana doc. Jaroslav Katolický

 

 

Rozhovor s děkanem FSI VUT v Brně před volbou kandidátů

doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D.

doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D.

Své působení na FSI začal jako student v roce 1989, jež ukončil jako absolvent na Ústavu  mechaniky těles. Od ní přešel na odbor termomechaniky na Energetickém ústavu, kde působí dodnes. Dlouhodobě se věnuje oblasti numerických simulací a oblasti proudění a přenosu tepla a výuce na oboru technika prostředí.

Je spoluřešitelem řady výzkumných projektů s průmyslovými partnery z oblasti energetiky, automobilového průmyslu a tepelného komfortu v kabinách dopravních prostředků. Stal se zástupcem hlavního řešitele projektu NeTME +. Řadu let je členem akademického senátu FSI.

Je svobodný, pochází z malé vesnice na Vysočině, do dění v obci se zapojuje aktivně jako místostarosta. Strojařina ho vždycky bavila. Už jako malý přičichl k technice v tatínkově dílně, kde s bratrem trávili hodně času.

 

Kdybyste měl ze svého programového prohlášení vybrat jeden až dva body, z Vašeho pohledu nejdůležitější, které by to byly?

Na fakultě působí spousta vynikajících lidí, kterým je ale potřeba uvolnit ruce od úředničiny, aby měli čas se realizovat. Mým cílem tak je snížit byrokratickou zátěž a umožnit zaměstnancům, aby se mohli věnovat výuce a tvůrčím činnostem, ať už čistě vědecké nebo ve spolupráci s průmyslem.

Další výzvou, kterou před sebou vidím, je zatraktivnit výuku pro studenty, umožnit jim větší zapojení do výzkumných projektů. Podmínkou pro to je, aby na fakultě neexistovalo striktní rozdělení zaměstnanců na ty, co převážně učí, a ty, kteří se věnují především projektům a výzkumu, ale aby se tyto dvě činnosti více provázaly. Zapojení studentů do tvůrčí práce by se zpětně více promítlo do formy výuky a vypracovávání bakalářských a diplomových prací.

Chtěl bych také, aby se zlepšilo financování studentů doktorských studijních programů. Pouze z nízkého stipendia poskytovaného ministerstvem dnes nemůže absolvent magisterského studia žít. Aby tak doktorské studium mohlo konkurovat jiným pracovním nabídkám, je vhodné, aby i vypisovaná doktorské témata vycházela z projektů, kde již mají školitelé zajištěné financování, které bude pro doktorandy představovat další příjem.


Jaký bude Váš první krok ve funkci děkana?

Zpočátku považuji za nutné se důkladně zorientovat v děkanské agendě, udělat si přesnější obrázek, takový „vnitřní audit“, jak co na fakultě funguje. A pak můžeme ve spolupráci s proděkany samozřejmě začít naplňovat teze programového prohlášení. Chtěl bych dosáhnout také toho, aby si studenti mohli lépe a pohodlněji volit předměty mezioborově; dnes je se zapsáním předmětů navíc celkem problém. Omezení vyplývají zejména z počtu kreditů za jednotlivé předměty, studenti snadno na základě povinných předmětů dosáhnou maxima.  Studenti by se tak mohli více specializovat na jednotlivé oblasti, a podle toho si volit předměty. Uvedu příklad - student Techniky prostředí by si mohl zvolit nějaké předměty z oblasti mechatroniky, automatizace, a profilovat se tak třeba jako odborník na inteligentní budovy. Inteligentní budovy - to je spousta elektroniky, spousta řízení - a lidi, kteří je programují, často vůbec nemají přehled o technice prostředí, což vede k tomu, že řídící algoritmy nedělají úplně to co mají. Zjednodušeně bych si tak přál větší multidisciplinaritu oborů.


Jistě máte bohaté zkušenosti ze zahraničí. Mohl byste uvést příklad nějaké dobré praxe, kterou byste chtěl aplikovat u nás na fakultě a proč?

Působil jsem delší dobu na univerzitě v Grazu, kratší čas jsem pak strávil na Aalborg University v Dánsku. Ale ani na jednom z pracovišť jsem příliš do kontaktu s provozem fakulty a výukou nepřišel, věnoval jsem se tam společným vědeckým projektům. Co mě však zaujalo, byl právě způsob komunikace lidí mezi sebou a jejich spolupráce na projektech, která je mnohem intenzivnější než tady. Což je – vedle silnější komunikace navenek – asi to, co bych mohl zkusit aplikovat zde.


Stejně jako vaši protikandidáti zmiňujete ve svém prohlášení zavádění projektových forem výuky. Mohl byste uvést nějaký konkrétní příklad, jak by daná výuka probíhala?

Studenti by  jako součást výuky zpracovávali projekty, třeba i v rámci více předmětů. Např. u nás na Technice prostředí studenti vytvářejí jeden projekt v rámci CAD, vytápění, větrání, energetických simulací. Zpracování částí projektu z těchto oblastí je pak podmínkou k udělení zápočtu. Moje představa projektové výuky je tedy taková, aby se část výuky nahradila prací na projektech. Část cvičení pak může – místo například počítání příkladů – probíhat formou konzultací. Ve většině předmětů se učí něco navrhovat, něco zpracovávat, takže si myslím, že ve spoustě z nich to propojit půjde. Samozřejmě třeba v matematice asi úplně ne. 


Jak konkrétně máte v plánu podporovat možnosti studentů vycestovat na studia do zahraničí? 

V současné době přichází nový program, který umožní rozšíření spolupráce s více pracovišti v zahraničí, a to i mimo Evropu. Pro nás to znamená, že musíme využít současných kontaktů na pracovištích a zároveň také navázat nové dobré vztahy, aby zahraniční instituce naše studenty přijímaly. Druhá forma podpory studentů k vycestování je, aby se po zahraničním výjezdu mohli jednodušeji vrátit do studia a uznávaly se jim předměty, které na partnerské škole absolvují. Zahraniční studijní pobyt by ale měl být v zájmu každého studenta. Ten, kdo vycestuje, získá nové zkušenosti, a má pak oproti spolužákům velkou výhodu. 


Které z věcí nebo pravidel zavedených některým z vašich předchůdců děkanů hodnotíte nejvíce kladně a podpořil byste ji, popřípadě se zasadil o její další rozvoj?

Myslím si, že současný děkan nastavil vstřícnou komunikaci s akademickou samosprávou, s akademickým senátem a s jeho komisemi. Řešení věcí tak nebylo striktní, ale vycházelo z projednávání mezi vedením fakulty a akademickou samosprávou. V tom je potřeba pokračovat. Co by se dalo vylepšit, je určitě zahraniční propagace fakulty a komunikace směrem do zahraničí, konkrétně anglická mutace nového webového portálu a zapisování předmětů zahraničními studenty. A pak samozřejmě to, abychom se dostali výše ve světových žebříčcích, minimálně před ČVUT, protože si myslím, že výkony naší fakulty jsou lepší. Žebříčky jsou sice hodně záležitostí marketingu, nemají tak přesné vypovídací vlastnosti o kvalitě jednotlivých vysokých škol a fakult, ale na druhou stranu právě umístění v nich může být rozhodující pro zahraniční partnery a studenty.


Co Vám napomohlo při výběru proděkanů? Měl jste problém s výběrem vhodných kandidátů a spolupracovali Vaši budoucí členové týmu na tvorbě Vašeho programového prohlášení?

Každý z navrhovaných proděkanů je už teď zapojen do spousty činností jak ve vědecké práci, tak ve výuce. Musel jsem je přesvědčit, aby se věnovali více činnosti pro fakultu, čímž budou muset omezit jiné aktivity, které je možná baví víc. Získat kvalitní tým nebylo jednoduché, ale myslím si, že se mi to docela podařilo. Jsou to lidé, kteří oblasti, na které byli navrženi, dobře znají a mají v nich dlouhodobé zkušenosti. Proto jsem přesvědčen, že je budou kvalitně vykonávat.


Jak byste popsal ideálního kandidáta na pozici děkana FSI?

Měl by to být člověk, který je organizačně schopný, racionální a schopen vnímat názory ostatních kolegů. Fakulta je plná individualit, není ji tedy možné manažersky řídit jako klasickou firmu. Je třeba vyslechnout názory kolegů a brát na ně ohled. Důležitá je schopnost spolupracovat s okolím, především s ústavy a jejich řediteli. A v neposlední řadě by ideální kandidát měl být schopen naslouchat studentům a vytvořit dobré podmínky pro práci na fakultě.

 

Rozhovory s proděkany pro období 2014-2018 naleznete pod odkazy níže:

Ing. Josef Bednář, Ph.D.doc. Ing. Vladimír Fuis, Ph.D. ,doc. Ing. Jiří Hlinka, Ph.D. prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D.

Rozhovory s dalšími kandidáty naleznete pod odkazy níže:

 prof. Ing. RNDr. Tomáš Březina, CSc. a prof. RNDr. Michal Kotoul, DrSc.

 


OP VK Budoucnost technických oborů, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0032
Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.